Na skok na Island – podruhé
Zdá se, že Island mi není souzen na delší pobyt, ale jsem důkazem toho, že i pár dní stojí za to. Čas od času se objeví speciální příležitost přímého letu na sever ostrova do města Akureyri. V takovém případě neváhejte ani v případě, že jde o konec října.
Akureyri je jedno z míst, kde je možné vydat se za pozorováním velryb a je velmi důležité, že se tak děje v nejdelším islandském fjordu Eyjafjörduru. Je totiž naděje, že když k vám budou islandští bohové a trollové a vůbec všichni milosrdní, tak bude plavba klidná. To se na otevřeném moři „kolem“ Islandu v podstatě nedá jinak vůbec očekávat. Ti, co to zkusili se mnou budou souhlasit, že nejpozději do deseti minut je většině lidí velryba úplně jedno. I kdyby byla metr od lodi.
Jsem mírně znevýhodněná co do lodí kvůli mořské nemoci. Opravdu velmi nepraktická věc, když pracujete třicet let v cestovním ruchu. Pro neznalé doplňuji, že „mořská nemoc“ se může objevit i dost nečekaně za jízdy jeepy na safari v Africe nebo v písečných dunách v Dubaji. O vrtulníku a jiných malých létajících věcech nemluvě. Ale nám to klaplo. V naprosto nečekanou roční dobu byl jasný slunečný den a velryby ve fjordu. Zážitek, který nemůžete nikomu slíbit předem, ale skutečně může nastat. Už první den jsme měli pocit, že štěstí bylo zcela vyčerpáno.
Večer vzpomínáme na velryby a já ještě vstávám, abych roztáhla těžké závěsy. To pro případ, že by přece jen mohl přijít během noci zázrak číslo dvě. Přesně v okamžiku, kdy osazenstvo pokoje komentuje moji aktivitu jako příliš optimistickou, roztahuji závěsy a vidím – polární záři. V prvním šoku fotíme ze zavřeného okna, než nám dojde, že musíme vyběhnout ven. Cestou ťukáme na ostatní pokoje, a za pár minut už stojíme na úvod v pyžamech, ti pohotovější v bundách a čepicích, před hotelem. A pořizujeme záplavu fotek a videí.
Další dny poznáváme severní část Islandu – jezero Mývatn známé fantastickými vulkanickými formacemi a geotermální aktivitou, „Boží vodopád“ Godafoss, procházíme se kolem pseudokráterů ve Skútustadir, lávovým labyrintem Dimmuborgir a samozřejmě sopečnou oblastí Krafla s kráterem Víti. Vyrážíme také na poloostrov Tröllaskagi, který nabídne kouzelné přírodní scenérie. Jedeme znovu podél Eyjafjörduru přes rybářské osady Dalvík a Ólafsfjördur do městečka Siglufjördur proslaveného zpracováním sleďů, kde se v Hering Era museum lze opravdu poutavým způsobem seznámit s celou historií toho, co městečko proslavilo.
Na závěr míříme do termálních lázní Forest Lagoon a tiše rozjímáme u místního baru o tom, jak k nám byl Island přívětivý. A jako odměna přichází na závěr znovu polární záře. Asi odměna za to, že jsme měli odvahu letět na nezapomenutelný ostrov v tak riskantním termínu :-)
Autor: Martina Kulišová
Zobrazeno: 148x