Cože? Jen pět dní? Zdálo se to málo, ale nakonec jsem usoudila, že po tolika letech, kdy se mi Island vyhýbal, asi přišla ta chvíle. Lepší na skok než vůbec. S ohledem na noční časy přímého letu jsme nakonec měli opravdu celých pět dní na prozkoumání alespoň malé části ostrova. Šokovaní teplou snídaní servírovanou v před-covidovém podání letuškami Smartwings jsme po čtyřech hodinách přistáli.

Výpravy na Island organizuji už 25 let, takže teoreticky jsem byla připravená na všechno. Navíc soukromě směřujeme na dovolené spíše do studených než teplých krajin, tak mě nerozhodí ani Island v září.

Na úvod vypadalo počasí opravdu jako test naší psychické odolnosti i oblečení. My "seveřani" víme, že nevadí oblačnost, déšť ani vítr, ale co vadí, je mlha a snížená viditelnost. No venku bylo úplně všechno z tohoto seznamu. Když první statečný cestovatel vystoupil z autobusu a marně se snažil zachránit deštník vlající v poryvech větru, usoudila jsem, že je čas na goretexovou bundu. Při pohledu na první opravdu překrásný maják a schoulené postavičky kolem jsem vytáhla z mého batohu i kulicha, přetáhla jsem kapuci a doprovázena vyděšenými pohledy těch, co měli jen kšiltovku, a navíc v kufru, jsem udělala první krok ven z autobusu.  Nestalo se nic. 
Člověk prostě jen nemůže používat běžné vybavení, jako jsou průměrné tenisky, deštníky, rifle a jiné středoevropské nápady. Kufr mám malý, ale batoh potřebujete větší. Právě proto, že měnící se počasí klade vyšší nároky na různé vrstvení oblečení během dne (i noci, pokud nejste v hotelu).

Takže základní věc - při cestě na Island je potřeba si uvědomit, že jde o nádherný ostrov, nicméně obklopený oceánem a na globusu ho najdete v podstatě na polárním kruhu "vedle" Grónska. A tomu musí odpovídat všechno, co berete na sebe i s sebou.

Tento drsný úvodní den zahrnul kromě sněhu a ledu všechny druhy nevlídného počasí, takže v dalších dnech už mohlo být jen lépe. Navíc to byla skvělá kulisa k jednomu z důležitých bodů programu a tím je pro téměř každého návštěvníka křest geotermálním zážitkem, často na místě zvaném Blue Lagoon, tedy Modrá laguna. Dokud slýcháte historky o Islanďanech denně namočených ve venkovním termálním bazénu, říkáte si, no asi dobrý. Ale když skutečně vkročíte do nepopsatelně modré vody o teplotě 41 °C, ponoříte se a nad vámi se střídají kapky deště s poryvy větru, uvědomíte si, že je to fantastické
a napadne vás: škoda, že nesněží!

Úvodním cenovým šokem jsme prošli v místní restauraci, kam jsme zamířili ještě před termálním zážitkem. Čím dříve se člověk smíří s tím, že Island není levná destinace, tím lépe. Odlehlost, stále rostoucí poptávka a celá řada dalších faktorů způsobuje, že ceny všeho jsou opravdu vysoké. Nicméně jedním dechem musím dodat, že veškeré gastronomické zážitky jsou prvotřídní. Alternativou k restauraci je bistro, z jehož nabídky chcete na první pohled úplně všechno. Tolik rybích možností a variací na mořské plody prostě doma nevidíte. Co se dá dělat, když jsme uprostřed kontinentu. 
O to víc je člověk nadšený ze všeho, co jiným národům připadá zcela běžné. Od pobřeží, vln, přes pláže až po všechny mořské dobroty.

Následujících pět dní se stalo malou ochutnávkou toho, co Island nabízí. Stihli jsme celou řadu vodopádů, gejzíry, termály, krátery sopek, fjordy, skanzen, muzeum, kostelíky, sopečné pláže, vesnice a i města, tedy město, a to konkrétně Reykjavík. Dokonce jsme v dálce zahlédli i ledovec, protože ostrov po úvodní vodní smršti usoudil, že to byla pro specialisty z cestovního ruchu lekce dostatečná a v následujících dnech nás osprchoval jen výjimečně. Jen ta polární záře nám unikla, ale to je jen o důvod více se na ostrov ohně a ledu vrátit.

Nejsilnějším zážitkem zůstane nepochybně cesta do nitra sopky, což je unikátní možnost, kterou jsme zatím nezaregistrovali nikde jinde na světě. Plošinou sjedete na dno 120 metrů hlubokého stále uzavřeného kráteru, takže se můžete rozhlédnout uvnitř sopky a rozjímat o geologické síle naší planety.

Pokud uvažujete o cestě na Island a potřebujete zajistit služby na místě, jsme tady pro vás a teď už i já konečně můžu říct - ano, na Islandu jsem byla. Krátce, ale intenzivně!

Autor: Martina Laštovková
Zobrazeno: 216x

Fotografie k článku Na skok na Island